Pravda a láska ve výchově a vzdělávání

Publikovala - - Bře 4, 2018 v Články pro vás

V dnešní době panuje velký zmatek okolo výchovy dětí.

Mnoho rodičů  hledá informace o tom,  jak své děti vychovávat, k čemu je vychovávat a proč je vlastně vychovávat? Existují různé metodiky, různé  proudy, které prosazují určité styly výchovy. Tyto různé druhy výchovy byly převážně vytvořeny z nevědomosti a cosi jim do celistvosti chybělo. Často byly vytvořeny z úrovně rozumu a tím pádem bez lásky a tedy ve svém důsledku škodlivé.

To, že většina rodičů s výchovou svých dětí  tápe a není si jistá, je způsobeno především tím, že oni sami v sobě nemají kód pravdy a lásky, kód života a stvoření, klíč k pochopení ducha a vnitřního světa v nás – tzv. duchovní rozměr, podle kterého by se mohli řídit.

Zde, v této rovině, je jednoznačně dáno – jak vše funguje a na jakých principech – co potřebují naše děti i my všichni.

A protože si rodiče neuvědomují tento duchovní rozměr v sobě, navzájem si s dětmi udílí bolestné lekce, které si pak všichni odnášejí do dalšího života.

Rodiče jsou dlužni sobě i svým dětem si vyřešit své problémy tímto novým zralým způsobem a i další problémy, týkající se společnosti a připravit tak pravdivý a lepší svět pro své děti.

Principy z roviny ducha jsou známé a tak stačí se podle nich řídit, jednat a chovat.

Ta jaképak zmatky ve výchově – vše je dáno.

Odbočím- věděli jste, že slovo zmatky jsou z-matky, která zřejmě předává mylné informace když není v lásce?

Co tedy důležitého a konkrétního děti učit?

Ukázat dětem ucelený pohled na život i na svět ze stránky hmotné i nehmotné.

To znamená respektovat tělo i ducha. Harmonii hmotného i nehmotného. Ukázat jim jak oni samy fungují v rovině hmotné i nehmotné. Ukázat jim jak funguje jejich emociální, mentální a duchovní svět.

Vést a vzdělávat děti k harmonii, lásce, pravdě a svobodě ducha.

Naučit děti rozpoznat a oddělit pravdu od lži a lásku od nelásky. Oddělit pomoc od sobectví a naučit děti společně pracovat do jednoty. Myslet na druhé a být tu pro ně když potřebují.

Naučit děti hospodařit se svými vlastními silami a zdroji, jako jsou peníze, schopnosti a energie.

Naučit děti samostatnosti v životě, samostatně přemýšlet, pracovat, poradit si, vyjít se sebou a uživit se.

Ukázat dětem zodpovědnost, kterou mají v souladu se svou svobodnou volbou vůči sobě i světu kolem a naučit je převzít zodpovědnost za sebe, za své činy, slova, myšlení, jednání a za svůj život.

Naučit děti nesobeckosti, soběstačnosti a pomoci namísto soupeření.

Naučit je lásce, soucitu a ohleduplnosti místo nadřazenosti, pohrdání, kritizování a odsuzování sebe i druhých lidí.

Vést děti k pochopení, že si svůj život tvoří samy svým vlastním přístupem k němu a k druhým lidem.

Je třeba děti naučit moudrosti a lásce k životu, k vděčnosti a pokoře.

Naučme je věřit samy sobě, to znamená svému srdci, ne svému egu.

Naučme děti udržet si svou  integritu a celistvost a vnímat ji. Udržet si své hranice a svobodu a respektovat hranice i svobodu druhých.

Vyučovat na školách sebepoznání a emocionální inteligenci, abychom si ujasnili kdo jsme. A abychom se tak navzájem vnímali a jednali se sebou v úctě.

Opravdovým učitelem by byl ten, kdo tyto vlastnosti a hodnoty opravdu má a aplikuje je ve společnosti.

Ukázat dětem, jak svět skutečně funguje a jeho podstatu, kterou je láska.

Dále je třeba naučit děti, aby uměly spolupracovat a vážit si jednotlivých schopností lidí i svých vlastních, které by používaly v souladu s pozitivními cíly.

Aby se naučily řešit problémy v klidu, míru, pravdě a lásce.

Dejme dětem svobodu tvořivě myslet a žít.

Naučme své děti vyvodit důsledky ze svého chování a jednání a ukažme jim jak  se to napravuje. Aby se nebály vidět svou chybu, uznaly ji a odpustily si.

S tím souvisí naše zralost, moudrost, ušlechtilost, velkorysost a láska.

A o tom skutečné vzdělávání je.

 

Zdraví Marie Nestěrová